Historie kadernictvi
Již v dobách starověkých kultur egypťanů ,babyloňanů a jiných,jsou záznamy o vyspělích oborech vlásenkářů,lazebníků, ránhojičů a kosmetiků. Egypt byl však nejvyspělejší. Lidé zde pečovali dobře o své tělo i vlasy, měli velké znalosti o bylinách. Už tehdy začali používat rostlinné barviva (henna a indigo) na změnu odstínů vlasů a vlásenek.
Ve starověku byl obor vlásenkářský a lazebnický provozován talentovanými otroky.
Jako simbol lazebníku byl za vlády Václava IV uznán ledňáček, což byl symbol čisoty. Ve 14. století lazebníci fungovali též jako ránohojiči bez diplomu, až později se tato řemesla oddělila.
V obdobi novověku se lazebníci mění na holiče-vlásenkáře. Po roce 1872 Racul Marsel vynalezl ondulační železo a tím vznikl nový obor-dámský kadeřník. V roce 1906 vzniklo umělé zvlnění vlasů, pomocí elektrického proudu a chemikálií. V letech 1920-1923 zaniká móda dlouhých vlasů. Časem se úprava vlasů stále zdokonaluje. Koncem 60 let 20 století vzniká v Británii SKINHEADS tím, že si oholili hlavy. V 70 letech zase vzniká hnutí PUNK jehož stoupenci odmítají oficiální módu, jejich barevné účesy ovlivnily další vývoj účesu. V dalších letech je móda mladých ovlnivňována hudbou. V dnešní době je na každém z nás,co si vybere za účes a oblečení.
